Pro depresi ejka

Deprese hranièí s je¹tì vìt¹ím poètem ¾en v ka¾dém vìku. Taková nevýhoda jsou jak profesionálnì aktivní dospìlí, tak i dìti a star¹í ¾eny. Mnoho z nich zùstává léta, ani¾ by vìdìla o nemoci, a mezi nimi se uèí dal¹í metody hry s posledním nièivým du¹evním posti¾ením.

Léèba deprese je obvykle zalo¾ena na psychoterapii, která by mìla být doplnìna farmakologickými prostøedky ke zvý¹ení úèinnosti léèby. Mnoho z nich si neuvìdomuje dobrodru¾ství posledního, ¾e antidepresiva mohou pouze pøedepisovat lékaøe na práci v psychiatrii. Dobrý psychiatr v Krakovì v¹ak pøedtím, ne¾ zaène léèbu deprese, by mìl správnì diagnostikovat onemocnìní, vèetnì provedením zvlá¹tních psychometrických testù také pomocí klasifikace symptomù umo¾òujících posoudit depresivní epizodu. Teprve po diagnóze nemoci a její záva¾nosti psychiatr urèuje, jak jí pomáhat. Farmakologická léèba je dostupná nejen bìhem záva¾nosti symptomù onemocnìní, ale také èasto bìhem asymptomatických období, nebo» deprese je recidivující onemocnìní. V souèasnosti pou¾ívané antidepresiva jsou primárnì urèeny ke stabilizaci nálady pacienta, zbaveni úzkosti nebo sebevra¾edných my¹lenek. Bohu¾el správný výbìr úèinných lékù nìkdy trvá velmi dlouho, proto¾e pacienti reagují odli¹nì na jednu úèinnou látku. Farmakoterapie trvá velmi èasto a¾ do konce trvání pacienta, èasto v úspìchu tzv endogenní deprese. Osoba, která trpí recidivující depresí, musí být systematicky peèována o psychiatra, který nejen kontroluje stav pacienta, ale také nejlépe ví, jak posoudit prùbìh akce a pøípadnou potøebu zmìnit formu terapie. Aèkoli moderní antidepresiva vykazují stále vìt¹í popularitu, psychiatøi doporuèují pou¾ití paralelní psychoterapie. Psychoterapie umo¾òuje pacientùm lépe rozpoznat relapsy a naznaèuje metody, jak se vyrovnat v kritických okam¾icích.